Rubrika - 2009 - Co bude dál

9/08 Jiří Skokan

V dnešním pokračování diskuse Co bude dál? přinášíme příspěvek, který jsme obdrželi od pana Jiřího Skokana. Protože tento autor nepatří k všeobecně známým osobnostem naší jezdecké scény, požádali jsme jej o stručné představení. Z jeho dopisu tak vyjímáme:

Můj příspěvek chápejte jako názor člověka, který se v průběhu života působil v managementu výrobních a dodavatelských firem a je zvyklý řešit situace operativně s jasným cílem přímo, s plnou odpovědností všech zainteresovaných. 

Můj vztah ke koním má kořeny v dětství. Na dlouhá léta jsem se koním vzdálil. Až v souvislosti s požadavky naší dcery se celá naše rodina začala zajímat o jezdecký sport. Každému jezdci i koni bych přál příjemné soužití, ale často vidím spíše vzájemný boj či nadřazenost. Co bude dál? To chci slyšet hlavně od těch, kteří dostali mandát k tomu, aby rozhodovali a proto jsem napsal můj příspěvek.

Jiří Skokan (Rychnov nad Kněžnou)

Co bude dál? V úvodní části je zcela jasně uveden záměr, pokusit se získat a zveřejnit názory na budoucnost jezdectví a to nejen z pohledu sportovců. Nechci se tímto vyjadřovat k jednotlivým příspěvkům oslovených, to shrnul pan MVDr. Norbert Záliš, chci jen uvést názor člověka, který má možnost si Ročenku přečíst a hledá v ní odpověď na položenou otázku. Zcela upřímně,  cíle ke zlepšení situace mi z uvedeného nejsou moc jasné. 

Konstatování, že roste počet závodění chtivých bez odborných znalostí a pod sílícím vlivem komerce, toho bylo napsáno dost. Zrovna tak, co by se mělo zlepšit.

Jako člen ČJF se dívám na problematiku pohledem sportovce a také proto, že dominantní počet jezdců a koní je organizován ve sportovních klubech pod záštitou ČJF. Jsou dostatečně známy počty klubů, členů a koní registrovaných v ČJF. Není to málo, ale dost neúměrně k tomu působí tak malý počet registrovaných instruktorů, trenérů a rozhodčích v IGEQ. Kde jsou vlastně ti trenéři, kteří získali trenérský průkaz v dřívější době, v jakém rozsahu jim platí a za jakých podmínek? 

Věřím, že vedení federace se snaží počty rozšířit, ale co bude po období, než bude poměr adekvátní a začnou se objevovat zlepšující výsledky? Jsme vůbec schopni z vlastních zdrojů lektorsky zajistit kvalitní růst uchazečů o licence trenérů, rozhodčích v krátkém čase a pro potřebné množství? Než přijdou noví absolventi a případné zlepšující změny v řádech, bude nutné zdokonalit přístup dosavadních činovníků. To bude asi  možná, i když prozatím částečná, ale rychlá změna.

Asi by bylo těžko možné ovlivňovat činnost přímo v klubech, v domácím prostředí,  ale na pořádaných akcích určitě ano. K tomu je nutné v plném rozsahu využít stávajících možností.. Alespoň ve vztahu ke koním. Sportovci registrovaní a nejen oni,  mají možnost účastnit se akcí pořádaných ČJF v různých stupních soutěží a to vždy pod dohledem odpovědné osoby s licencí trenéra, cvičitele, stavitele nebo rozhodčího. A to jsou ti, kteří jsou povinni držet soutěž v mantinelech určených Kodexem koně, pravidly o hrubosti čl.143 PJS, zákonem na ochranu zvířat, potažmo Řádem ochrany zvířat schváleným pro akce ČJF. Tato pravidla musí být důsledně dodržována nejen na kolbišti, ale i na opracovišti. Několikrát jsem byl svědkem toho, že si rozhodčí pozval jezdce na věž rozhodčích, tam mu vyčinil Ty Ty Ty, ale ještě jsem nezažil, že by byl jezdec za hrubé chování na kolbišti  nebo opracovišti  vyloučen ze soutěže a navíc toto rozhodnutí bylo rozhlasem zveřejněno. Je nutné odpovědné osobě dát v tomto plnou podporu bez možnosti protestu a důslednost od rozhodčích bezpodmínečně vyžadovat. Jede- li jezdec závodit, musí si být vědom možnosti rozhodčího a musí být jedno, je-li jezdec nižších kvalit nebo vrcholový sportovec. Je podmiňující, aby se všichni  rozhodčí řídili pravidly stejně. Není správné spekulovat s tím, že pojedu na závody podle toho, který rozhodčí tam bude. Organizátoři akcí by měli být omezeni v počtu možných závodníků vzhledem k rozsahu akce v jednom dni a rozloze zázemí, aby bylo zamezeno tomu, že se z akce bezohledně stává pouze komerční záležitost pořadatele. Trpí tím jezdci, koně a je tím snižována i bezpečnost na opracovišti.

Na soutěžích O. stupně, t.j. veřejném tréninku, by  bylo vhodné vzhledem k tomu, že se ho mohou zúčastnit i jezdci bez licencí, většinou začátečníci, bych doporučil pořadateli zabezpečit komentář nezávislého trenéra k výkonu koně i jezdce. Poučil by se jezdec, ostatní soutěžící i přihlížející veřejnost. Je velké procento účastníků těchto soutěží, kteří se vzhledem ke svým možnostem seznamují, zvláště u skoků, se závody až zde. Je přece docela reálné, že právě mezi těmito účastníky mohou být budoucí reprezentanti, ale vzhledem k tomu, že je nikdo nepodpoří, neporadí jim, nepochválí je za plynulou jízdu i když s trestnými body, ztrácejí zájem a časem se vytratí. Čím vyšší stupeň soutěže, tím větší nároky nejen na jezdce, koně, ale i na ČJF. Není přece možné starat se pouze o vrcholové sportovce. Copak si to nezaslouží všichni?
Budoucnost jezdeckého sportu asi nemine rozdělení na ty, co na to prostředky mají a ty,co to budou zkoušet a následně zjistí, že na to prostředky nemají. Nebude to nic nového, tento jev je už znám i z jiných odvětví sportu a jezdectví je k tomu  ještě v nevýhodě, že je k provozování zapotřebí dalšího živého tvora s jeho každodenními potřebami. Jak se chce dostat na vrchol někdo, kdo má doma jednoho, dva koně o které se stará sám a jede si zazávodit s těmi,  kteří přijedou s několika koňmi připravovanými profesionálním týmem? Navíc ne zřídka se tito  “lepší"  jezdci mezi sebou domluví, rozdělí si slušně finančně dotované  závody, aby si nepřekáželi a jedou si tam "zatrénovat" za peníze. S tím se nedá moc dělat. A  kde je ten jednotlivec, co to doma zkouší v polních podmínkách? Musí na to dojít sám, že se stává svým startovným, pouze sponzorem akce. 

Tak to vidím, určitě nejsem jediný a očekával bych od představitelů ČJF zasvěcený rozbor svých myšlenek. 
Znovu tedy Co bude dál? Vím však, že jezdectví není jenom soutěžní sport a fandím i těm, kteří jezdí jen pro potěchu sebe i svých kamarádů. To jsou ti jezdci, kteří se sportováním skončili, vzhledem k tomu co již bylo uvedeno, a nebo se sportem vůbec nezačali. Není jich málo a jsou schopni také vyniknout a pro ty platí: Nemusíte soutěžit a přesto můžete být lepší  než ti druzí.

< zpět

Anka Equiservis KenTaur Český skokový pohár
Pony sport Peta